Základní škola J.A.Komenského a Mateřská škola

4. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků

4.1 Obecná kritéria hodnocení

-          Každému hodnocení musí předcházet srozumitelné a doložitelné seznámení žáka s cíli vzdělávání a s 
     kritérii hodnocení

-          Při hodnocení uplatňujeme přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi

-          Při hodnocení klademe důraz na vhodnou formulaci a upřednostňujeme pozitivní vyjádření

-          Hodnocení je aplikováno podle jasných, závazných a objektivních pravidel

-          Každé hodnocení je výstižné, srozumitelné, systematické, doložitelné, pravidelné a objektivní

-          Hodnocení je zaměřeno na individuální pokrok žáka, respektuje jeho rozvoj

-          Do hodnocení se započítává také příprava žáka na vyučování, domácí příprava, aktivita v hodinách,    
     plnění pokynů učitele, vlastní iniciativa (součástí hodnocení v předmětu je zapomínání)

-          Rozsáhlejší písemné práce, testy jsou vždy včas předem oznámeny žákům

-          Hodnotí se vždy dostatečně probrané a procvičené učivo

-          Žák je klasifikován, pokud jeho absence v předmětu nepřesáhne 20% z celkového počtu
     uskutečněných hodin v daném pololetí a pokud splní požadavky stanovené pro daný předmět

-          Žák má právo po dohodě s vyučujícím si své neúspěšné hodnocení opravit

4.2 Zásady hodnocení a způsob získávání podkladů pro hodnocení

4.2.1 Zásady hodnocení

1. Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka.

2. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. Ohodnocením výkonu žáka posuzuje učitel výsledky práce objektivně a přiměřeně náročně. Přihlíží se i k aktivitě, snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům.

3. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména:

-          neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden,

-          žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací,

-          účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí, učitel hodnotí jen probrané učivo,

-          zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné,

-          před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení a procvičení učiva.

4. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.

5. Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.

6. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků pedagogickými pracovníky je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné, pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.

7. Chování neovlivňuje hodnocení výsledků žáka ve vyučovacích předmětech.

8. Žák musí mít z každého předmětu alespoň tři známky za každé pololetí

4.2.2 Způsob získávání podkladů pro hodnocení

Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

-          Různé druhy zkoušek (písemné práce, testy, ústní zkoušení, praktické, pohybové atd.)

-          Zpracování referátů, prezentací

-          Úprava sešitů

-          Domácí úkoly

-          Připravenost žáka na vyučování

-          Samostatná práce

-          Modelové a problémové úkoly

-          Zhotovení výrobků, modelů

-          Laboratorní a experimentální práce

-          Projektové a skupinové práce

-          Vědomostní a srovnávací testy

-          Soustavné diagnostické pozorování žáka

-          Analýza výsledků činnosti žáka

-          Konzultace s ostatními učiteli a dalšími pracovníky dle potřeby (PPP, lékař, odborný lékař, vychovatel,
     speciální pedagog apod.)

-          Rozhovory se žákem, jeho zákonným zástupcem

-          Další nástroje volí učitel dle aktuálních potřeb žáků, dle forem výuky a požadovaných výstupů.

Učitel oznamuje žákovi výsledek každého hodnocení a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek okamžitě, u písemných prací a praktických činností nejpozději do týdne od odevzdání.

Písemné práce, testy, kontrolní práce rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, v jednom dni mohou žáci konat jednu souhrnnou zkoušku (př. čtvrtletní a pololetní práce).

Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci a hodnocení žáka.

4.3 Formy hodnocení

Jsou způsoby, jakými učitel sděluje žákům výsledky jejich práce.

Jsou závislé na pedagogické situaci, na pedagogickém záměru (povaha předmětu, očekávané výstupy, učivo, věk, individuální schopnosti a předpoklady).

Mají zvyšovat efektivitu učební činnosti.

Přehled způsobů: mimoverbální hodnocení (gesta, mimika, dotyk), slovní vyjádření, oceňování výkonů (výstavky, pověřování úkolem, vedení týmu), kvantitativní hodnocení (známky, body, počet chyb, apod.). Slovní hodnocení se vydává na žádost zákonných zástupců a po doporučení takového hodnocení odborným pracovištěm.

Žák je hodnocen známkami 1,2,3,4,5, popřípadě slovním popisem výsledku nebo jiným způsobem, který je jednoznačný a srozumitelný a podává informaci o stavu žákových znalostí (počet bodů z celku, počet chyb, procentuální úspěšnost apod.)

Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat, tedy po celý školní rok včetně hlavních prázdnin.

4.3.1 Hodnocení žáků na 1. stupni

-          Je vyjádřeno pětistupňovou klasifikací, je prokazatelné na základě soustavné evidence výsledků žáka
           vedené učitelem.

-          Na žádost zákonného zástupce a doporučení PPP může být žák hodnocen slovně.

-          Žák se může na hodnocení podílet utvářením svého portfolia.

-          Zákonný zástupce je pravidelně seznamován s hodnocením pedagogů prostřednictvím žákovské knížky a při pedagogických konzultacích.

4.3.2 Hodnocení žáků na 2. stupni

-          Je vyjádřeno pětistupňovou klasifikací.

-          Součástí hodnocení žáka je i jeho sebehodnocení

-          Učitel promítá do klasifikace a hodnocení: vědomosti, dovednosti, práci s informacemi, úroveň
     komunikace, tvořivost, aktivitu žáka, domácí přípravu.