Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků
(Vnitřní klasifikační řád je součástí školního řádu)
Zpracovala: Mgr. Bc. Věra Václavíčková
Tento vnitřní klasifikační řád je zpracován v souladu s platnými právními normami: Zákonem č.561/2004Sb., § 51-56 – školský zákon a vyhláškou MŠMT ČR č. 48/2005Sb., § 14-23.
Je nedílnou součástí školního řádu a vstupuje v platnost 1. 2. 2015.
Zároveň ruší vnitřní klasifikační řád ze dne 1. 9. 2013.
Školská rada schválila Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků
dne 16. 1. 2015.
Obsah:
1. Význam a funkce hodnocení
2. Obecná kritéria hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků.
3. Hodnocení žáků
3.1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích
pořádaných školou
3.2. Zásady a pravidla sebehodnocení žáků
3.3. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich
charakteristiku, včetně předem stanovených kritérií
3.3.1. Formy hodnocení
3.3.2. Hodnocení žáků na 1. stupni
3.3.3. Hodnocení žáků na 2. stupni
3.3.4. Stupně hodnocení a klasifikace – převodní tabulka
3.3.5. Průběh klasifikace
3.4. Zásady pro používání slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a
klasifikace, včetně předem stanovených kritérií – převodní tabulka prospěch a chování
3.5. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití
klasifikace
3.6. Získávání podkladů pro hodnocení
3.7. Komisionální a opravné zkoušky
3.8. Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, žáků nadaných
3.9. Hodnocení žáka při plnění povinné školní docházky v zahraničí
3.10. Hodnocení při střídavé péči
3.11. Individuální vzdělávání
3.12. Informování zákonných zástupců o hodnocení, chování a klasifikaci žáka
3.13. Hodnocení chování, výchovná opatření
3.14. Osobní portfolio žáka
3.15. Kritéria tvorby referátů a prezentací
3.15.1 Referát
3.15.2 Prezentace
3.16. Kritéria hodnocení skupinové práce
3.17. Kritéria hodnocení projektového vyučování
4. Závěrečná ustanovení
1. Význam, funkce hodnocení
Nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu ve škole je hodnocení a klasifikace žáků. Ukazuje žákovi další směr v učební činnosti, umožňuje mu zažít pocit úspěchu a rozvíjet pozitivní stránky jeho osobnosti. Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných ve vzdělávacím obsahu vyučovaných předmětů ŠVP a současně s tím i utváření klíčových kompetencí.
Cíl hodnocení:
- Poskytnout žákovi, zákonným zástupcům a učitelům zpětnou vazbu.
- Motivovat k lepším výkonům.
- Učit žáka sebehodnocení, sebekontrole a zodpovědnosti.
- Zefektivnit pedagogickou práci usměrněním učební činnosti.
- Ovlivňovat osobnostní a sociální rozvoj dětí.
2. Obecná kritéria hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků
- Každému hodnocení musí předcházet srozumitelné a doložitelné seznámení žáka s cíli
vzdělávání a s kritérii hodnocení.
- Při hodnocení uplatňujeme přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi, je
pedagogicky odborně správné.
- Při hodnocení klademe důraz na vhodnou formulaci a upřednostňujeme pozitivní
vyjádření.
- Hodnocení je aplikováno podle jasných, závazných a objektivních pravidel. Vychází z
posouzení míry dosažených očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách
jednotlivých předmětů ŠVP.
- Každé hodnocení je výstižné, jednoznačné, srozumitelné, systematické, doložitelné,
pravidelné a věcné.
- Hodnocení je zaměřeno na individuální pokrok žáka, respektuje jeho rozvoj.
- Do hodnocení se započítává také příprava žáka na vyučování, domácí příprava, aktivita
v hodinách, plnění pokynů učitele, vlastní iniciativa. Hodnocení je všestranné.
- Rozsáhlejší písemné práce, testy jsou vždy včas předem oznámeny žákům.
- Hodnotí se vždy dostatečně probrané a procvičené učivo.
- Žák je klasifikován, pokud jeho absence v předmětu nepřesáhne 30% z celkového
počtu uskutečněných hodin v daném pololetí a pokud splní požadavky stanovené pro
daný předmět.
- Pokud absence žáka přesáhne 30% z celkového počtu uskutečněných hodin v daném
pololetí, rozhodne vyučující provádějící hodnocení o nutnosti dodatečného přezkoušení.
- Žák má právo po dohodě s vyučujícím si své neúspěšné hodnocení opravit.
3. Hodnocení žáků
3.1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na
akcích pořádaných školou
- Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a
na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka,
které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních
osnovách jednotlivých předmětů, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladů a k
věku žáka.
- Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje
přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. Ohodnocením výkonu žáka
posuzuje učitel výsledky práce objektivně a přiměřeně náročně. Přihlíží se i k aktivitě,
snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům.
- Zásady pedagogického taktu, zejména:
· neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden
týden
· žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný
zdroj informací
· účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí,
učitel hodnotí jen probrané učivo
· zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné
· před prověřováním znalostí a dovedností musí mít žáci dostatek času k naučení a
procvičení učiva
- Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. V předmětu, ve
kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období
příslušní učitelé po vzájemné dohodě.
- Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního
období se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Při
celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v
průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.
- Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků pedagogickými pracovníky je
jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné,
pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.
- Chování neovlivňuje hodnocení výsledků žáka ve vyučovacích předmětech.
- Žák musí mít z každého předmětu alespoň tři známky za každé pololetí.
3.2. Zásady a pravidla sebehodnocení žáků
- Každý pedagogický pracovník je povinen v průběhu vzdělávacího procesu žákům
vytvářet podmínky a prostor pro sebehodnocení a rozvíjet u nich schopnost kritického
pohledu na sebe sama, na poznání svých předností i nedostatků, ukazovat cestu vedoucí
k jejich odstranění, eliminaci nebo dalšímu zlepšení.
- Pedagogický pracovník provádějící hodnocení umožní žákům srovnat své pracovní
výsledky a výkony s ostatními spolužáky, vedou je k tomu, aby byli schopni posoudit a
zhodnotit svůj pokrok, zlepšení, snahu, zájem, aktivitu a píli a stanovili si oblasti, ve
kterých by se mohli a měli zlepšit.
- Žáci se průběžně učí srovnávat své výsledky s hodnotícími kritérii pro jednotlivé
klasifikační stupně stanovené klasifikačním řádem a učí se tak hodnotit vlastní výkony i
známkou.
- K sebehodnocení slouží tabulka, která je vložená do žákovské knížky a je součástí
tohoto klasifikačního řádu.
Průběžné hodnocení žáka 1. a 2. třídy
Sebehodnocení:
Průběžné hodnocení žáka 3. až 5. třídy:
Hodnocení učitelem |
Sebehodnocení |
||||||
1. čtvrtletí |
3. čtvrtletí |
1. čtvrtletí |
3. čtvrtletí |
||||
ČJ |
|
ČJ |
|
ČJ |
|
ČJ |
|
AJ |
|
AJ |
|
AJ |
|
AJ |
|
M |
|
M |
|
M |
|
M |
|
Prv |
|
Prv |
|
Prv |
|
Prv |
|
Vl |
|
Vl |
|
Vl |
|
Vl |
|
Př |
|
Př |
|
Př |
|
Př |
|
Inf |
|
Inf |
|
Inf |
|
Inf |
|
PV |
|
PV |
|
PV |
|
PV |
|
HV |
|
HV |
|
HV |
|
HV |
|
VV |
|
VV |
|
VV |
|
VV |
|
TV |
|
TV |
|
TV |
|
TV |
|
Sebehodnocení:
Stupeň |
|
Očekávaný výstup |
Samostatnost |
Osobní přístup žáka |
Výborně |
1 |
Splním zadané úkoly |
Pracuji samostatně |
Jsem aktivní, projevuji zájem, |
Chvalitebně |
2 |
Splním požadované výstupy s drobnými nedostatky |
Pracuji samostatně s občasnou podporou |
Jsem převážně aktivní, většinou projevuji zájem, |
Dobře |
3 |
Splním zadané úkoly s chybami |
Pracuji s podporou |
Bývám aktivní, občas projevuji zájem, na vyučování bývám převážně připraven |
Dostatečně |
4 |
Splním zadané úkoly se závažnými nedostatky nebo chybami |
Pracuji s trvalou podporou a pomocí |
Jsem převážně pasivní, projevuji minimální zájem, |
Nedostatečně |
5 |
Nesplním zadání |
Nepracuji ani |
Jsem pasivní, většinou nepřipraven na vyučování |
Průběžné hodnocení žáka 6. až 9. třídy:
Hodnocení učitelem |
Sebehodnocení |
||||||
1. čtvrtletí |
3. čtvrtletí |
1. čtvrtletí |
3. čtvrtletí |
||||
ČJ |
|
ČJ |
|
ČJ |
|
ČJ |
|
AJ |
|
AJ |
|
AJ |
|
AJ |
|
DCJ |
|
DCJ |
|
DCJ |
|
DCJ |
|
VO |
|
VO |
|
VO |
|
VO |
|
D |
|
D |
|
D |
|
D |
|
M |
|
M |
|
M |
|
M |
|
F |
|
F |
|
F |
|
F |
|
Ch |
|
Ch |
|
Ch |
|
Ch |
|
Př |
|
Př |
|
Př |
|
Př |
|
Z |
|
Z |
|
Z |
|
Z |
|
Inf |
|
Inf |
|
Inf |
|
Inf |
|
ČZSP |
|
ČZSP |
|
ČZSP |
|
ČZSP |
|
HV |
|
HV |
|
HV |
|
HV |
|
VV |
|
VV |
|
VV |
|
VV |
|
TV |
|
TV |
|
TV |
|
TV |
|
Sebehodnocení:
Stupeň |
|
Očekávaný výstup a jeho požadovaná úroveň |
Samostatnost |
Osobní přístup žáka |
Výborně |
1 |
Splním zadané úkoly |
Pracuji samostatně |
Jsem aktivní, projevuji zájem, |
Chvalitebně |
2 |
Splním požadované výstupy s drobnými nedostatky |
Pracuji samostatně s občasnou podporou |
Jsem převážně aktivní, většinou projevuji zájem, na výuku jsem připraven |
Dobře |
3 |
Splním zadané úkoly s chybami a nedostatky |
Pracuji s podporou |
Bývám aktivní, občas projevuji zájem, na vyučování bývám převážně připraven |
Dostatečně |
4 |
Splním zadané úkoly se závažnými nedostatky nebo chybami |
Pracuji s trvalou podporou a pomocí |
Jsem převážně pasivní, projevuji minimální zájem, na vyučování bývám zřídka připraven |
Nedostatečně |
5 |
Nesplním zadání |
Nepracuji ani |
Jsem pasivní, většinou nepřipraven na vyučování |
3.3. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich
charakteristiku, včetně předem stanovených kritérií
3.3.1. Formy hodnocení
- Jsou způsoby, jakými učitel sděluje žákům výsledky jejich práce.
- Jsou závislé na pedagogické situaci, na pedagogickém záměru (povaha předmětu,
očekávané výstupy, učivo, věk, individuální schopnosti a předpoklady).
- Mají zvyšovat efektivitu učební činnosti. Přehled způsobů:
· slovní vyjádření
· oceňování výkonů (výstavky, pověřování úkolem, vedení týmu)
· kvantitativní hodnocení (známky, body, počet chyb, apod.)
· slovní hodnocení se vydává na žádost zákonných zástupců
· mimoverbální hodnocení – gesta, mimika, dotyk
- Žák je hodnocen známkami 1,2,3,4,5, popřípadě slovním popisem výsledku nebo jiným
způsobem, který je jednoznačný a srozumitelný a podává informaci o stavu žákových
znalostí (počet bodů z celku, počet chyb, procentuální úspěšnost apod.).
- Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací,
vyučující tyto práce uschovají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve
které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat, tedy po celý školní rok včetně
hlavních prázdnin.
- V prvním pololetí se vydává výpis vysvědčení, ve druhém pololetí žáci dostávají
vysvědčení za obě pololetí.
- Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm,
slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se
souhlasem školské rady.
- Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v
případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem. A to na žádost této
školy nebo zákonného zástupce.
3.3.2. Hodnocení žáků na 1. stupni
- Je vyjádřeno pětistupňovou klasifikací, je prokazatelné na základě soustavné evidence
výsledků žáka vedené učitelem.
- Na žádost zákonného zástupce může být žák hodnocen slovně.
- Žák se může na hodnocení podílet utvářením svého portfolia.
- Zákonný zástupce je pravidelně seznamován s hodnocením pedagogů prostřednictvím
žákovské knížky a při pedagogických konzultacích.
3.3.3. Hodnocení žáků na 2. stupni
- Je vyjádřeno pětistupňovou klasifikací.
- Součástí hodnocení žáka je i jeho sebehodnocení
- Učitel promítá do klasifikace a hodnocení: vědomosti, dovednosti, práci s informacemi,
úroveň komunikace, tvořivost, aktivitu žáka, domácí přípravu.
3.3.4. Stupně hodnocení a klasifikace
- Hodnocení prospěchu – klasifikace nezahrnuje úroveň žákova chování.
- Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu
příslušného ročníku.
- Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušný předmět.
- Při dlouhodobém pobytu žáka mimo školu (lázně, léčebný pobyt, umístění v ústavu,
apod.) vyučující respektuje známky žáka, které sdělila škola, kam byl žák umístěn. Žák
se z tohoto období znovu nepřezkušuje.
- V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů (zastupování), určí výsledný stupeň za
klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.
Převodní tabulka jako pomocný nástroj pro převod procentuálně vyjádřené úspěšnosti při plnění úkolů (testů):
klasifikační stupeň |
dosažená procenta % |
1 |
100 – 90 |
2 |
89 - 70 |
3 |
69 - 45 |
4 |
44 - 25 |
5 |
24 - 0 |
3.3.5. Průběh klasifikace
- Hodnocení výsledků vzdělávání je vyjádřeno klasifikací, slovním hodnocením nebo
kombinací klasifikace a slovního hodnocení.
- Hodnocení a klasifikace se projednává v pedagogické radě.
- Vyučující jsou povinni mít za každé pololetí dostatečný počet známek.
- Známky jsou evidovány u vyučujícího a v žákovské knížce.
- Žák je zkoušen před ostatními spolužáky
- Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech
povinných předmětů stanovených ŠVP s výjimkou předmětů výchovného zaměření a
předmětů, z nichž byl uvolněn.
- Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně ZŠ, který již v rámci prvního stupně
opakoval ročník, a žák druhého stupně, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a
to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
3.4. Zásady pro používání slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení
a klasifikace, včetně předem stanovených kritérií
- Slovní hodnocení popisuje výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a
nepovinných předmětech stanovených ŠVP tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka,
které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních
osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a
osobnostním předpokladům a k věku žáka.
- Slovní hodnocení je zaměřeno na poskytování zpětné vazby o průběhu a výsledku
činnosti žáka.
- Naznačuje další rozvoj žáka v dané oblasti.
- Obsahuje zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům
žáka a jak je překonávat.
- Obsahuje informace o tom, jakým způsobem může žák dosáhnout lepších výsledků v
problémových oblastech.
- Hodnotí pokrok žáka, porovnává výkony s předešlými výsledky.
- Zaměřuje se na práci s chybou.
- Je individuální, objektivní.
- Má popisný charakter, zaměřuje se na výsledky.
Slovní hodnocení zahrnuje:
1) Ovládnutí učiva předepsaného osnovami
2) Úroveň myšlení
3) Úroveň vyjadřování
4) Úroveň aplikace vědomostí
5) Píle a zájem o učení
Převodní tabulka pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace:
Prospěch
Ovládnutí učiva předepsaného osnovami |
|
1 – výborný |
ovládá bezpečně |
2 – chvalitebný |
ovládá |
3 – dobrý |
v podstatě ovládá |
4 – dostatečný |
ovládá se značnými mezerami |
5 - nedostatečný |
neovládá |
Úroveň myšlení |
|
1 – výborný |
pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti |
2 – chvalitebný |
uvažuje celkem samostatně |
3 – dobrý |
menší samostatnost v myšlení |
4 – dostatečný |
nesamostatné myšlení |
5 - nedostatečný |
odpovídá nesprávně i na návodné otázky |
Úroveň vyjadřování |
|
1 – výborný |
výstižné a poměrně přesné |
2 – chvalitebný |
celkem výstižné |
3 – dobrý |
myšlenky vyjadřuje ne dost přesně |
4 – dostatečný |
myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi |
5 - nedostatečný |
i na návodné otázky odpovídá nesprávně |
Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští |
|
1 – výborný |
užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou |
2 – chvalitebný |
dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení |
3 – dobrý |
řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby |
4 – dostatečný |
dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává |
5 - nedostatečný |
praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí |
Píle a zájem o učení |
|
1 – výborný |
aktivní, učí se svědomitě a se zájmem |
2 – chvalitebný |
učí se svědomitě |
3 – dobrý |
k učení a práci nepotřebuje větších podnětů |
4 – dostatečný |
malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty |
5 - nedostatečný |
pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné |
Chování
1 – velmi dobré |
Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. |
2 - uspokojivé |
Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. |
3 - neuspokojivé |
Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků. |
3.5. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě
použití klasifikace
Celkový prospěch žáka zahrnuje výsledky klasifikace z povinných a povinně volitelných předmětů stanovených ŠVP, nezahrnuje klasifikaci nepovinných předmětů a chování. V případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:
1 - výborný
2 - chvalitebný
3 - dobrý
4 - dostatečný
5 - nedostatečný
Celkové hodnocení žáka na vysvědčení:
Prospěl s vyznamenáním
- Není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším
než chvalitebný, průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,5 a jeho chování je
velmi dobré.
Prospěl
- Není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové kvalifikaci stupněm
nedostatečný.
Neprospěl
- Je-li v některém z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm
nedostatečný.
Nelze-li žáka pro vážné příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do 2 měsíců po ukončení pololetí. Není-li možná klasifikace ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí neklasifikuje.
Nelze-li žáka pro vážné příčiny klasifikovat na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do 30. září následujícího školního roku. Do té doby žák navštěvuje podmíněně vyšší ročník. Žák, který nemohl být klasifikován v náhradním termínu nebo byl klasifikován stupněm nedostatečný, opakuje ročník.
Pokud žák na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, opakuje ročník. To neplatí o žákovi, který již na daném stupni jeden ročník opakoval.
Opakování ročníku tohoto žáka může ředitel školy povolit na žádost zákonného zástupce, a to pouze ze závažných zdravotních důvodů na základě vyjádření odborného lékaře.
Žák může opakovat ročník pouze jednou na 1. stupni a jednou na 2. stupni ZŠ (zákon č. 561/2004Sb. § 52, odst. 6)
Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci 2. pololetí neprospěl, nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.
3.6. Získávání podkladů pro hodnocení
Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:
- různé druhy zkoušek (písemné práce, testy, ústní zkoušení, praktické, pohybové atd.)
- zpracování referátů, prezentací
- připravenost žáka na vyučování
- samostatná práce
- modelové a problémové úkoly
- zhotovení výrobků, modelů
- laboratorní a experimentální práce
- projektové a skupinové práce
- vědomostní a srovnávací testy
- soustavné diagnostické pozorování žáka
- analýza výsledků činnosti žáka
- konzultace s ostatními učiteli a dalšími pracovníky dle potřeby (PPP, lékař, odborný
lékař, vychovatel, speciální pedagog apod.)
- rozhovory se žákem, jeho zákonným zástupcem
- další nástroje volí učitel dle aktuálních potřeb žáků, dle forem výuky a požadovaných
výstupů.
Učitel oznamuje žákovi výsledek každého hodnocení a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek okamžitě, u písemných prací a praktických činností nejpozději do týdne od odevzdání.
Písemné práce, testy, kontrolní práce rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, v jednom dni mohou žáci konat jednu souhrnnou zkoušku (př. čtvrtletní a pololetní práce).
Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci a hodnocení žáka.
3.7. Opravné a komisionální zkoušky
- Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci 1. nebo 2.
pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy byl s touto skutečností prokazatelně
seznámen, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka (je-li
vyučujícím daného předmětu ředitel školy, vydá povolení k přezkoušení krajský úřad).
- Ředitel školy nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů
od doručení žádosti zákonného zástupce žáka.
- Pokud se pochybnosti o správnosti klasifikace týkají hodnocení chování nebo předmětů
výchovného zaměření, posoudí ředitel školy dodržení pravidel pro hodnocení výsledků
vzdělávání (dle klasifikačního řádu, §30 odst. 2 zákona č.561/2004Sb.).
- Pokud zjistí porušení pravidel, výsledek hodnocení změní. Nebyla-li pravidla porušena,
výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14dnů ode dne doručení žádosti.
- Opravná zkouška je komisionální.
- Koná se v termínu stanoveném ředitelkou školy.
- Koná se maximálně z 2 předmětů, ze kterých žák na konci druhého pololetí neprospěl.
- Žák může skládat v jednom dni pouze jednu opravnou zkoušku.
- Sestavení komise a komisionální přezkoušení se řídí ustanovením vyhlášky
č.48/ 20005Sb.
- Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví,
neprospěl.
- Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého
pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost zákonného zástupce
opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů
uvedených v žádosti.
3.8. Hodnocení a klasifikace žáků se SVP – SPU a SPUCH, žáků nadaných
- Vychází vždy z doporučení a závěrů PPP, odborných lékařů. Přihlíží se k povaze
postižení nebo znevýhodnění.
- Učitel volí takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž
nemá porucha negativní vliv.
- Učitel klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší
výkon.
- Hodnocení posuzuje individuální pokrok žáka, klade důraz na vyjádření pozitivních
stránek výkonu, je návodem, jak překonávat mezery a zvyšovat úspěšnost.
- Žák je hodnocen s ohledem na své možnosti.
- Integrovaní žáci jsou vzděláváni a hodnoceni na základě IVP.
- Na žádost rodičů mohou být hodnoceni slovně, nebo kombinací slovního hodnocení a
klasifikace.
- Pokud má žák doložku pro zohlednění dle ŠZ, je s ním i rodičem konzultována následná
péče a zohlednění ve vyučování (písemně doloženo).
- Učitelé se prokazatelně seznámí s doporučením i závěry PPP, odborných lékařů a řídí se
jejich pokyny a doporučené práce se žákem.
- V případě nadaného žáka, ho může ředitel školy přeřadit do vyššího ročníku bez
absolvování předchozího ročníku.
- Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva, které žák neabsolvoval.
- Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.
3.9. Hodnocení žáka při plnění povinné školní docházky v zahraničí
Hodnocení žáka při plnění povinné školní docházky v zahraničí se řídí § 38 zákona č. 561/2004Sb. a §18,19,20,21 vyhlášky 48/2005Sb.
3.10. Hodnocení při střídavé péči
- Pokud žák, který byl rozhodnutím soudu svěřen do střídavé péče rodičů, plní povinnou
školní docházku střídavě ve dvou základních školách, vydává mu vysvědčení základní
škola, ve které zahájil vzdělání dříve, pokud k tomu nebyla dohodou mezi rodiči nebo
rozhodnutím soudu určena druhá škola.
- Při hodnocení výsledků vzdělávání žáka za pololetí školního roku zohlední škola, která
bude vydávat vysvědčení, hodnocení výsledků vzdělávání žáka druhou školou.
3.11. Individuální vzdělávání
- Individuální vzdělávání je jiným způsobem plnění povinné školí docházky dle § 40 a §
41 zákona 561/2004 Sb. Ředitel školy povoluje individuální vzdělávání podle § 41 odst.
3 a ruší na základě § 41 odst. 7, 8.
- Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného obsahu
vzdělávání, stanoveného školním vzdělávacím programem pro daný ročník. Zkoušky se
účastní minimálně dva vyučující daného nebo příbuzného oboru vzdělávání.
- O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.
V případě, že zákonný zástupce žáka opakovaně omlouvá z termínu zkoušky, může ředitel školy požádat o potvrzení důvodu nepřítomnosti od registrujícího lékaře pro děti a dorost, popřípadě si vyžádat jiné úřední potvrzení.
3.12. Informování zákonných zástupců o hodnocení, chování a klasifikaci žáka
- prostřednictvím žákovské knížky
- při osobních jednáních
- prostřednictví e-mailu, telefonického hovoru
- Zákonným zástupcům jsou vyhrazeny k jednáním třídní schůzky, konzultační hodiny,
termíny předem dojednané s vyučujícím formou individuální konzultace.
- V případě mimořádného zhoršení prospěchu, chování žáka, jsou rodiče okamžitě
prokazatelným způsobem (zápisem v ŽK, dopisem, telefonicky, elektronickou poštou)
upozorněni.
- Žák je povinen vždy předložit žákovskou knížku k zápisu výsledků klasifikace.
- V případě nepřítomnosti v době, kdy jsou zapisovány údaje o klasifikaci nebo tehdy,
kdy žák u sebe žákovskou knížku výjimečně nemá, předloží ji okamžitě v nejbližším
možném termínu bez vyzvání učiteli k zápisu.
3.13. Hodnocení chování
Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují. Projednává se v pedagogické radě. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování základních společenských pravidel a pravidel uvedených ve školním řádu. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. Škola hodnotí chování žáka pouze během jeho přítomnosti ve škole. Sníženou známkou chování je žákovo chování hodnoceno při opakovaném nebo velmi závažném porušení povinností a zásad chování žáka.
Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou je na vysvědčení hodnoceno těmito stupni:
1 – velmi dobré
2 – uspokojivé
3 – neuspokojivé
Stupeň 1 – velmi dobré
- Žák uvědoměle dodržuje pravidla společenského chování a ustanovení školního řádu.
- Méně závažných přestupků se dopustil izolovaně a ojediněle.
- Žák je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
Stupeň 2 – uspokojivé
- Chování žáka je v rozporu s pravidly společenského chování a s ustanoveními školního
řádu.
- Žák se dopustil závažného přestupku proti pravidlům společenského chování a školního
řádu.
- Nebo se opakovaně dopustil méně závažných přestupků.
- Dopustil se poškozování nebo ničení majetku školy.
- Zpravidla se přes předchozí výchovná opatření dopustil dalších přestupků, narušuje
výchovně vzdělávací činnost školy.
- Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.
Stupeň 3 – neuspokojivé
- Chování žáka je v příkrém rozporu s pravidly společenského chování.
- Dopustil se velmi vážných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, jimiž je vážně
ohroženo výchovné působení a bezpečnost a zdraví jiných osob.
- Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy.
- Zpravidla se přes předchozí výchovná opatření a snížení stupně z chování dopustil
dalších přestupků.
Výchovná opatření
- § 31 zákona č. 561/2004Sb.
- Žáci jsou povzbuzováni k sebehodnocení svého chování od 1. ročníku.
- Výchovná opatření vedou k posílení kázně, patří sem pochvaly, ocenění a opatření.
Pochvala učitele/ třídního učitele
- Uděluje se za stálé a přínosné aktivity pro třídu.
- Za výborné studijní výsledky při studiu.
- Za úspěšnou reprezentaci třídy a školy ve školních a obecních akcích.
- Za mimořádnou aktivitu, pomoc či účast na školních akcích.
Pochvala ředitele školy
- Uděluje se za mimořádný projev lidskosti, občanské a školní iniciativy, záslužný nebo
statečný čin nebo dlouhodobou úspěšnou práci.
Pochvala je udělena veřejně před třídním kolektivem. Je zaznamenána do školní matriky. Pochvala ředitele školy je zapsána i na vysvědčení.
Při porušení povinností stanovených školním řádem se ukládá za závažné nebo opakované provinění opatření k posílení kázně:
Napomenutí třídního učitele (NTU)
- Je udělováno za opakované méně závažné prohřešky proti školnímu řádu a proti
zásadám společenského chování.
Důtka třídního učitele (DTU)
- Je udělována za závažnější prohřešky proti školnímu řádu a proti zásadám
společenského chování.
NTU nebo DTU může žákovi udělit třídní učitel, neprodleně tuto skutečnost oznámí řediteli školy.
Důtka ředitele školy (DŘŠ)
- Je udělována ředitelem školy po projednání v pedagogické radě žákovi, za zvlášť
nevhodné chování vůči žákům nebo zaměstnancům školy, poškození majetku školy
nebo jiné závažné provinění proti školnímu řádu.
NTU, DTU a DŘŠ se zaznamenávají do školní matriky. Jsou neprodleně písemně a prokazatelným způsobem oznámeny zákonným zástupcům žáka.
Za hrubé porušení zásad chování žáka je považováno:
- užívání návykových látek (alkohol, omamné, psychotropní a ostatní látky nepříznivě
ovlivňující psychiku nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování)
a manipulace s nimi (přinášení, nabízení, zprostředkování, prodej, opatření a přechovávání)
- svévolné opuštění budovy školy v době vyučování, včetně přestávek
- úmyslné způsobení škody na cizím majetku krádeží, ničením, poškozováním či podvodem
- úmyslné narušení vzájemného soužití tím, že žák jiného uráží nebo ponižuje
- úmyslné narušení vzájemného soužití tím, že žák jinému vyhrožuje násilím nebo ubližuje
jinému na zdraví
- úmyslně nepravdivé obvinění jiného, omezování osobní svobody jiného, hrubé chování vůči ostatním lidem a jakékoliv projevy rasismu a xenofobie
- zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy (§ 31 školského
zákona)
3. 14. Osobní portfolio žáka
- Je výběr ukázkových materiálů a výsledků žákovy školní práce (informuje o žákově
pokroku ve škole).
- Obsahuje: žákovy školní práce, různé formy hodnocení, aktivity v době vyučování i
mimo vyučování, zapojení se do školních aktivit – soutěže, olympiády), apod.
3. 15. Kritéria tvorby referátů a prezentací
3. 15. 1 Referát
- formát A4
- tištěná, psaná forma
- samostatné vyhledání informací (internet, odborná literatura, encyklopedie, školní
knihovna, apod.)
- doplnění referátu obrazovým materiálem, knižními ukázkami, dalšími pomůckami
- uvedení všech zdrojů informací
- další podle požadavků učitele
- prezentace referátů: přiměřený rozsah, řečeny zpaměti, podle možností doplněny
vhodnými prezentačními technikami. Úkolem referujících je osvětlit problém, doplnit,
obohatit učivo zajímavostmi, být připraven reagovat na doplňující otázky. S ohledem na
věk a prezentované téma vyvolat diskusi, případně formulovat vlastní názor na danou
problematiku.
- hodnocení: obsahová úplnost a srozumitelnost, kvalita argumentace, podloženost závěrů,
dodržení rozsahu a časového limitu, dostatečné využití informačních zdrojů, porozumění
všem pojmům v textu, popřípadě vysvětlení neznámých pojmů spolužákům.
3. 15. 2 Prezentace
- dodržení osnovy a tématu
- dodržení časového limitu a daného rozsahu prezentace (dle pokynů vyučujícího)
- úroveň ústní prezentace
- spisovnost mluveného a psaného projevu
- kultivovanost projevu, vystupování
- práce s Power Pointem (grafické vyjádření, originalita, vkus)
- schopnost pohotově odpovídat na dotazy spolužáků a vyučujícího
- využití doprovodných materiálů
- uvedení zdrojů
3. 16. Kritéria hodnocení skupinové práce
- Hodnocení celého procesu až po výsledek.
- Hodnocení: organizace ve skupině, rozdělení rolí, míra splnění úkolu, postup práce,
způsob a kvalita prezentace, písemné a grafické zpracování.
- Hodnocení jednotlivce, hodnocení celé skupiny (vyjádření žáků, kdo jak pracoval a jak
se kdo podílel na výsledku), sebehodnocení.
3. 17. Kritéria hodnocení projektového vyučování
- Zhodnocení z pohledu učitele za použití různých metod zpětné vazby.
- Posuzování dílčích kroků až po vypracování celého úkolu.
- Informace o prospěchu žáka jsou podávány výhradně zákonným zástupcům, popřípadě
institucím, které jsou zákonem k tomu oprávněny, a to v době určené školou nebo
sjednané předem tak, aby pro sdělení prospěchu a klasifikace byly vytvořeny řádné
podmínky.
4. Závěrečná ustanovení
Školní řád byl projednán na pedagogické radě a schválen školskou radou.
Se zněním klasifikačního řádu byli rodiče seznámeni prostřednictvím webových stránek školy.
Tento klasifikační řád vstupuje v platnost 1. 2. 2015. Tímto dnem se dnem se ruší platnost předchozího řádu školy, platného od 1. 9. 2013.